www. s t ř e d o z e m ě . Klub Sluníčko-Unijazz .cz
HISTORIE KONTAKTY PARTNEŘI ZAJÍMAVOSTI DOBRODĚJ
KLUB
program 2005
ÚVODNÍ STRÁNKA
koncerty
poslechovky
cestopisné besedy
přednášky
ostatní akce
akce jiných organizací
Chandraradar
pronájem přednáškové místnosti
Klub Sluníčko-Unijazz
V Ý S T A V Yje možné vidět, když je otevřen Krám U Černocha (po-pá 10.00 - 16.00 hod.)

60. výročí II. světové války - okupace a holocaust

25. dubna - 19. května 2005
dobové fotografie z Nového Města na Moravě, materiály z Terezína, úryvky vzpomínek, tématické publikace


výstava výtvarných prací STANISLAVA POSPÍŠILA

24. května - 20. června 2005

Několik slov o člověku, který se nedávno vydal na dráhu výtvarníka a právě připravuje svou druhou výstavu. (Ta první byla ve Sněžném.)
Narodil se 12.12. 1975 zde v Novém Městě na Moravě. Bydlí v Daňkovicích. Po ukončení ZŠ ve Sněžném se vyučil truhlářem a toto své řemeslo ještě donedávna s láskou vykonával. Protože však časem silně zatoužil po vědění, rozhodl se k dálkovému studiu na střední škole, kde právě za týden maturuje! V současné době se již připravuje na vysokoškolské studium.
Standa začal chodit na výtvarné lekce v červenci 2004. Jeho hlavním motivem tehdy bylo zvládnout talentové zkoušky na VŠ. V té době měl za sebou spoustu drobných studií. Zobrazoval např. v přírodě různé lesní motivy, nejčastěji tužkou.
Po základním seznámení s perspektivou kreslil Standa opět tužkou nebo úhlem jednoduchá geometrická tělesa v různých polohách. Později přešel k jednoduchým i složitějším zátiším, která můžete spatřit zde na výstavě. Většinou jsou ztvárněna oblíbenou technikou autora – suchým pastelem. Nyní se Standa pokouší také o portréty a figurální náměty.
Přestože jeho výtvarný vývoj je vlastně teprve na začátku, jeho šikovné ruce dobře vycvičené řemeslem pracují uvolněně, jistě, rychle a odvážně. V kresbách Stanislava Pospíšila jsou patrné vskutku smělé tahy, je tu spousta rozevlátých kresebných linií. Již nyní nepopře svůj osobitý styl a oblíbený postup, předkládá svůj názor a vlastní postoj k zobrazovanému námětu. Výtvarný přepis skutečnosti je očividně jeho koníčkem, který jej naplňuje a podle jeho vlastních slov mu dodává novou energii. Po dokončení práce Standa své obrázky pečlivě zkoumá, hodnotí, kritizuje a opravuje. Každé dokončené dílo je pro něho motivací k další výtvarné práci.

B Y L O ...

JARNÍ VÝSTAVA

15. března - 1. dubna 2005

Prodejní výstava

Co jsme vytvořili na setkáních "Netradiční výtvarné techniky" a za dlouhých zimních večerů ...


Výstava výtvarných prací Moniky Staříkové

15. února - 14. března 2005


Výstava fotografií Olgy Stráníkové

18. ledna - 14. února 2005


Okno do světa

19. listopadu - 31. prosince 2004

Výstava fotografií Pavla Tupce
Makrofotografie, struktury a symboly

Pavel Tupec
(nar.: 17.6.1982)
Od narození pobýval ve vesnici nedaleko Litomyšle v Cerekvici nad Loučnou. Po studiu elektrotechnické průmyslovky v České Třebové nastupuje na náhradní vojenskou službu do Hamzovi dětské léčebny na Košumberku, kde poprvé začal uvažovat o fotografii a počal se seznamovat a experimentovat s tátovým Zenitem E.
Čím více pronikal do tajů černobílé fotografie a jejího zpracování, stále více si uvědomoval, že tohle je způsob a jazyk, kterým dovede vyjadřovat své pocity a myšlenky. Proto se po ukončení civilní služby přihlásil na Lidovou Konzervatoř v Ostravě, kde nyní studuje druhým rokem výtvarnou fotografii. Snaží se vnímat různé titěrnosti , oprýskané zdi a zdůraznit tvary, které mu něco připomínají a vzbuzují určité pocity.Vedle abstraktní fotografie se zabývá též portréty, ale kvůli studiu a výdělku fotografuje též krajiny, reportáže a reklamní fotografie. Mějte oči otevřené a hezký zážitek.


Cestou loučení

28. října - 9. listopadu 2004

Výstava obrazů Mileny Vyplašilové


Časy (ne)dávno minulé

6. října - 26. října 2004

Výstava dobových předmětů připomínajících časy, ve kterých se nám o demokracii a svobodě mohlo beztrestně jen zdát.


Výstava obrazů Jaromíra Doležala

7. září - 1. října 2004


INDIE očima Vojtěcha Vlka

7. července - 31. srpna 2004

Vojtěch Vlk je všestranný a zkušený fotograf. V jeho tvorbě najdeme uměleckou fotografii, reportáže, architekturu, reklamní fotografie, fotografie módy, portréty a dokumentární fotografie. Vojtěch Vlk podnikl i řadu cest po celém světě a na těchto cestách samozřejmě fotografuje. Fotografie z jeho cesty do Indie jsou tématem výstavy ve Středozemi. Další informace o tomto fotografovi je možné získat na http://fotovlk.webpark.cz.


EZOP

8. června - 6. července 2004

Výstava skupinových prací Poradny pro děti a rodiče Ezop v Novém Městě na Moravě.


Výstava krajinomaleb Kamila Šimka

18. května - 8. června 2004


KOLÁČ

16. dubna - 17. května 2004

Členové uměleckého sdružení BONAQUA pocházejí z celého světa a najdeme mezi nimi i umělce z Vysočiny. Bonaqua bude ve Středozemi vystavovat převážně koláže. Protože sdružení je velmi přísné na nekomerční charakter děl, stává se, že fluktuace jeho členů je vysoká. Proto i aktuální počet členů sdružení se poměrně často mění. Na výstavě by mělo vystavovat cca 6 členů.
Koláže vyjadřují názory umělců na různá každodenní i nevšední témata. Pojetí techniky je převážně tradiční, a tak se v nich orientuje i řadový návštěvník výstavních síní. Tak Bonaqua přispívá k znovuobnovení postavení kultury jako nezbytné a každodenní součásti v každodenním životě dnešního člověka.


Výstava výtvarné tvorby Dity Šimkové

19. března - 9. dubna 2004

Ditě Šimkové je 16 let a asi nejen výtvarnými nápady hýří. Je autorkou postaviček Mimínci, Udínci a Mumínci, které se od sebe liší tvarem hlavy a očima, ale ráda i experimentuje - např. otisk obličeje na různých barevných podkladech. Na výstavě najdeme i ilustrace jako stvořené do (nejen) pohádkových knížek a pokusy o komiksové příběhy.
Dita studuje Střední průmyslovou školu slévárenskou v Brně, obor umělecké odlévání. K výběru školy ji inspirovala skutečnost, že tu samou školu vystudoval její strejda Rudy, který je teď úspěšným malířem.


Výstava obrazů Milana Dočkala

20. února - 12. března 2004

Milan Dočkal žije v Novém Městě na Moravě. Maluje jemu osobitou technikou - tempera na sololitu. Je výtvarníkem amatérem. Jeho obrazy jsou převážně větších rozměrů, s charakteristickými kombinacemi sytých barev a zvláštních kompozic předmětů a symbolů v prostoru. Jeho cimrmanovské pojetí malby činí jeho "dílka" něčím, co nás vybízí k neustálému kladení si otázek, proč zrovna takto a ne jinak. Celá výstava zahrnuje průřez tvorbou za posledních 10 let jeho práce.


FOTOGRAFIE
Ivo Švanda

19. ledna - 13. února 2004

První výstava fotografií amatérského fotografa Ivo Švandy, který v současné době žije v Dlouhém. Častí návštěvníci okolí "novoměstských" rybníků Trnka a Křivka (směrem na Bystřici nad Pernštejnem, po pravé straně silnice) možná na výstavě objeví i některé ze svých oblíbených míst.
Ivo Švanda je povoláním strojní zámečník a svému koníčku - fotografování, se věnuje asi 20 let.


Výstava obrazů z arteterapie Terapeutické komunity Sejřek

16. prosince 2003 - 16. ledna 2004

"V terapeutické komunitě Sejřek je arteterapie součástí léčebného programu. Obrázky, které zde vidíte, mají jinou funkci a význam, než na který jsme většinou zvyklí - nebyly vytvořeny pro estetickou výzdobu interiéru a nejsou ani výsledkem studijních příprav budoucího výtvarníka, či výsledkem výtvarného názoru tvořícího umělce. Jejich funkcí je podpora úzdravného procesu v léčbě závislosti. Poskytují svému tvůrci prostor pro sebepoznání a osobnostní rozvoj, přičemž to, co nazýváme výtvarným talentem, není podstatné.
Malování může být prostředkem k ventilaci často nevědomých obsahů psychiky jedince, čímž dochází k uvolnění pocitů, na které slovní vyjádření mnohdy nestačí."

Úryvek z textu doprovázejícího výstavu




TOMÁŠ ROSSÍ - AKVARELY

30. října - 12. prosince 2003

Jako vše osobité i Tomášovi akvarely působí na lidi různě. Někdo je na první pohled odmítá, někdo si najde to své v barevnosti Tomášových děl a někdo hledá dál, nechá tyto "živé" obrazy na sebe působit a nachází stále nové dojmy, postřehy, pocity ... Tomáš o svých akvarelech tvrdí, že k nim "utíká" od náročnější akrylové techniky, a že prostřednictvím jejich tvorby relaxuje. Prostě večer přijde, sedne ke stolu, nemusí se s ničím připravovat a maluje. Tahy jsou rychlé a i když jakousi představu o tom co chce malovat má, nakonec se ruka zhostí tohoto úkolu samostatně a on "jenom" sleduje co pod tahy a doteky štětce vzniká. Stejně samozřejmě, přirozeně a lehce jak obrazy vznikají, působí i na člověka. A jak říkal Tomáš, je dobré, když mají hodně vzduchu. Tím mínil jejich rozmístění, když je společně se svojí ženou Mílou ve Středozemi instalovali. Já jenom dodávám, že si myslím, že jim svědčí i hodně "vzduchu" v člověku, který si je prohlíží. A proto, až se na výstavu přijdete podívat. Zhluboka dýchejte, nechte na sebe dopadat pocity a dojmy, nechte je v sobě plynout a ... Přeji příjemný zážitek.
(Na základě povídání Tomáše Rossího a jeho ženy Míly na vernisáži i při instalaci výstavy a na základě sdělených dojmů některých návštěvníků, snad ne moc odchylujíc se od pravdy, napsala KO.)


Vernisáž výstavy TOMÁŠ ROSSÍ - AKVARELY

30. října 2003 v 18.00 hod.

Tomáš Rossí žije v současné době na Vysočině. V srpnu jsme mohli shlédnout výstavu jeho obrazů v rámci festivalu Otevřeno - Jimramov 2003, kde vystavoval společně s Kateřinou Rossí a Františkem Tržilem. Ti, kteří na výstavu zavítali byli jistě překvapeni "neobvyklostí" Tomášových děl, ke které v mnohém přispěla technika vytváření těchto obrazů (akryl, kombinovaná technika), které je Tomáš autorem. Tentokrát, jak z názvu výstavy vyplývá, se budeme dívat na Tomášovi akvarely. A o tom, že jde o přístup stejně neobvyklý a osobitý, není pochyb.


ŽIVOT V MEZIČASE
Výstava prodloužena do 29. října 2003! (7. července - 31. srpna 2003)
výstava fotografií Štěpána Hona ze Zakarpatské Ukrajiny

"Rachovský rajón, odkud pochází všechny vystavené fotografie, byl nejvýchodnější výspou meziválečného Československa. Poslední okres. Tenkrát se říkalo: "Od Jasini do Aše, republika je naše". Zakarpatská Ukrajina nebo Podkarpatská Rus, jak se kraj označoval, když byl součástí meziválečného Československa, se z úrodných rovin Tisy zvedá po úbočích Karpat až k vysoko položeným poloninám. Kromě Užhorodu, Mukačeva a Chustu zde nejsou města. Jen menší nebo větší vesnice. Životy místních ovládá a řídí svérázný rytmus. Rytmus, který je určován posloupností svátků a nekonečného přírodního cyklu.
Místní, převážně Rusínský, národ si nikdy neužil příliš mnoho nezávislosti. Patřil pod Rakousko-Uhersko, Československo, Maďarsko, Sovětský Svaz … Životní úroveň se, až na světlé okamžiky, mezi které by se dala bez pochyb počítat nadvláda Československa, neustále zhoršuje. Neúrodný horský kraj a téměř neexistující infrastruktura nedávají místním příliš mnoho pracovních příležitostí.
Po velkém propadu životní úrovně, který nastal po osamostatnění Ukrajiny, po znehodnocení úspor ve spořitelnách, po velkém zdražení, po rapidním nárůstu nezaměstnanosti a mnoha a mnoha dalších kopancích, jichž se místním dostalo, se zde život zastavil na jakési hraně únosnosti. V mezičase, který odděluje to, co bylo, od toho, co bude. Jedno velké období skončilo, nikdo však neví, co přichází. Potrvá tento "Mezičas" roky, nebo generace? To vše se děje na prahu třetího tisíciletí, v geografickém středu Evropy, kousek od pravděpodobné hranice budoucí Evropské unie. Nikdy jsem se necítil tolik bezradný v hodnocení lidí, kteří mě obklopují. Lidí, kteří se za těch pár let, co je navštěvuji, stali mými přáteli. Od první návštěvy Zakarpatí se můj názor na ně neustále proměňoval. Jsou to chudáci, alkoholici, hrdí horalové, vesničané neoblomní ve své víře nebo naopak prodejní poskoci, kteří za peníze kdykoli opustí svou zemi. Stále se mi hlavou honí tolik protikladných přívlastků a stále pevněji jsem přesvědčen, že teprve všechny dohromady charakterizují lid, který obývá baráčky rozházené po svazích Karpatských hor."

Štěpán Hon

ŠTĚPÁN HON (narozen 3.2.1976 v Teplicích). Absolvent Vyšší odborné školy publicistiky v Praze. Od roku 1999 je studentem FAMU, obor fotografie, v současné době studium přerušeno. V roce 1998 se zúčastnil dvoučlenné cyklistické expedice Praha - Aralské jezero, ze které vznikla putovní výstava "Pohledy do očí - Příběhy posbírané cestou na Východ", kde byly fotografie Štěpána Hona doplněny texty Jana Bouchala.
Od roku 1999 se fotograficky věnuje nejvýchodnější části Zakarpatské oblasti Ukrajiny - Rachovskému regionu. Soubory těchto fotografií zakončil 1. i 2. ročník FAMU. Za stejné soubory ("Trvalé bydliště: Zakarpatská oblast, Rachovský region" a "Život v mezičase") byl oceněn na Czech Press Photo 2000 a 2001. Obdržel zvláštní cenu poroty (udělenou poprvé v historii soutěže) a 2. cenu v kategorii Každodenní život - série.
Spolupracuje s časopisy Respekt, Reflex, Katolický týdeník, Podkarpatská Rus, Starij zamok. V současné době pracuje za podpory Česko-německého fondu budoucnosti na fotografickém projektu s pracovním názvem "Sudety v proměnnách času".

(Výstava je součástí festivalu Colour Meeting 2003)

info@klubslunicko.cz